Karel Burda – fotograf

Narozen 11.9. 1952 v Prachaticích. Vystudoval stavební průmyslovku v Českých Budějovicích. Už na základní škole současně navštěvoval LŠU ( tenkrát se říkalo Liduška), kde se pilně učil hrát na housle ( což ho nebavilo, přednost pravidelně dostával fotbal), později na klarinet a ještě později na saxofon ( to ho chytlo, neboť poznal, že na to děvčata reagují obdivněji). Na klarinet hrál dokonce v symfonickém orchestru a po celou dobu vojny ve vojenské dechovce. Štěbenec ho tak ochránil před krásami pořadových cviků, kvérgrifů a samopalové rozborky a sborky, takže fakt, že jej po vojně vyměnil za klasickou basu v country kapele, se může jevit jako čirý nevděk.Připočteme-li k tomu všemu ještě jeho dřívější angažmá v beatové skupině, kde se objímal s elektrickou basovou kytarou, může se nám zdát, že jeho životní dráha je dráhou muzikanta.

            Je to ale jinak. Karel Burda je tělem i duší především fotograf. (Přemýšlím teď mimoděk, jak vlastně vypadá typické tělo fotografa….Sudek či Saudek? Každopádně monokl kolem věčně přimhouřeného oka od hledáčku a deformovaná krční páteř od civění do zrcadlovky….S duší fotografa podobné těžkosti nemám.Tady je to jasné: Burda!).

Vystudoval lidovou konzervatoř při FAMU Praha, obor výtvarná fotografie u profesorů Jána Šmoka a Václava Vláška. Žije a pracuje ve Vodňanech – jako volný fotograf . Tento název jeho svobodného řemesla v sobě ale skrývá spoustu souběžných činností, neboť ( jak Karel s povzdechem uvádí ) na malém městě si člověk příliš nemůže vybírat. Jako fotografa ho nejvíce baví práce v ateliéru, kde má přiměřené světlo a kde neprší.Tady povstávají jeho snímky svateb, booky pro potencionální modelky ( neplést s boky! ), fotografie aktů a ateliérových portrétů.

            Karel vzpomíná: K fotografii jsem přičichl ( vývojka je jedovatá a ustalovač nesnesitelně čpí! ) v 15 ti letech u kamaráda, který měl doma vybavení po otci. Během dvou let si pořídil vybavení vlastní, až na to nejdůležitější – fotoaparát. Ten jsem musel nakonec zrekvírovat vlastní sestře, která si jej přivezla ze Svazu sovětských socialistických republik, neboť tam tehdy šlo pořídit jen foťák, vodku a samovar.

            Ve svých jedenadvaceti jsem si ušetřil na první fotoaparát opravdu svůj ( Praktica super TL ), a to na vojně ze žoldu! Prostě jsem nechodil chlastat a jen šetřil a šetřil. ( Jak to „suchý“ Karel mezi umělci na vojně mohl vůbec přežít, zůstává ovšem záhadou – pozn. J.R.).

            Pak už to šlo ráz naráz. Do současné doby obeslal Karel Burda na 150 soutěží, získal 41 ocenění. Zúčastnil se 40.výstav společných či ve dvojici a uspořádal 20 autorských výstav. Kromě naší drahé vlasti i v Rakousku, Německu, Francii,Polsku, Maďarsku, Rusku, Švýcarsku a Austrálii. Je zastoupen v soukromých sbírkách v Německu, Rakousku, Švýcarsku, Austrálii a Japonsku.

            Karel Burda opravdu udělal dobře, když se nestal zakladatelem říší ani profesionálním muzikantem. Tato výstava je toho jasným dokladem. Tak, Karle, na zdraví, krásu žen a sílu imaginace.                                                                       

Ing.arch. Jan Rampich